Zatímco v našich končinách je zvykem, že se děti do školy dopravují samy, případně je vozí rodiče, není to tak všude. Ve Spojených státech Amerických se často pro děti během základní školní docházky používá speciální autobus, který je ráno nabere u domovů a po škole je opět rozveze.
Někteří lidé si myslí, že by nebylo na škodu zavést něco takového i u nás. Platí to zejména u obyvatel malých vesniček, kam vlak či autobus zajíždí pouze dvakrát denně, a kde musí děti dojíždět i deset kilometrů.
Je však potřeba si uvědomit, že toto jsou spíše výjimky, potvrzující pravidlo. Naprostá většina dětí chodí na základní školu ve stejném městě či vesnici, kde bydlí. Docházková vzdálenost je tedy poměrně nízká.
Jistě, někdy panují obavy o jejich bezpečnost, zvláště vzhledem ke stále hustšímu provozu na silnicích a také zprávám o kriminalitě. V takovém případě však děti vozí do školy rodiče. Zde sice může být problém, například pokud oba dělají na směny a ty jim vychází tak, že svého potomka zkrátka odvézt nemohou. I zde se však často najde řešení, například v podobě babičky či dědečka.
Vzhledem k výše uvedenému je pak celkem jasné, že by se u nás školní autobus příliš nevyplatil. Děti, které dojíždí, využívají klasickou síť hromadné dopravy, která naprosto dostačuje. Není tedy potřeba zavádět nějakou novou, speciální.
Faktem totiž je, že v USA je situace poněkud odlišná. Především dojezdové vzdálenosti jsou mnohem delší. Navíc města samotná nejsou, na rozdíl od těch evropských, koncipována pro chodce, nýbrž výhradně pro automobilovou dopravu. Navíc ani veřejná hromadná doprava tam nefunguje tak, jak jsme na to zvyklí u nás. Proto by pro většinu lidí bylo prakticky nemožné, aby se samy dopravily do školy, a rodiče si bohužel nemohou udělat krátkou zajížďku, jako je tomu u nás. I proto je pochopitelné, že školní autobusy, ačkoliv tam běžné, u nás nenajdeme.