Majitelé zahradních bazénů jsou na tom někdy podobně, jako akvaristé. Pochopitelně nelze oba typy nádrží porovnávat, ale přece jen mají něco společného, a sice boj s řasami. On to ve skutečnosti pochopitelně není žádný boj, řasy jsou organismy zcela přirozeně se vyskytující v přírodě, ovšem tam si jejich existenci ani příliš neuvědomujeme.
Jestliže se půjdete vykoupat na přehradu, do rybníka či do jezera nebo pískovny, a bude-li tamní voda prostá sinic, což jsou bakterie, nikoli řasy, bude s velkou pravděpodobností poměrně čistá, a to z toho důvodu, že se tu vyskytují vodní rostliny. A ty vylučují tzv. algicidní látky, které potlačují růst a množení řas. Je k tomu zapotřebí ještě oxid uhličitý, a ten je v ovzduší běžně přítomen. Akvaristé to také řeší tak, že přidávají oxid uhličitý do akvárií, aby zabránili rozvoji řas, přičemž vodní rostliny se již algicidními látkami postarají o to, aby odtud řasy zmizely a našly si jiný domov.
V bazénech to však takto snadné není, protože tam nemáme žádné vodní rostliny, snad jen s výjimkou zmíněných vodních přírodních rezervoárů. Chceme-li se v bazénu zbavit řas, musíme tam nasadit algicidní přípravek proti řasám. Ten nahradí funkci vodních rostlin zcela spolehlivě.
Pokud se v bazénu řasy objeví a algicid se nasazuje až poté, řasy odumřou a je pak nutné je odstranit z bazénu vločkovačem. Odumřelé řasy jsou totiž tak jemné, že se nezachytí v bazénové filtraci, a teprve vločkovač je sloučí do větších vloček, a ty už křemičitý písek nebo papírová kartuše odchytnou.
Vodní řasy ovšem nejsou naštěstí žádným predátorem a jedovatým nepřítelem, který by nás v bazénu otrávil, jde spíše o vzhledový problém, kdy máte pocit, že nejste v bazénu, ale spíše v rybníčku „Brčálníku“, a že se snad odtud brzy vynoří večerníčkový „Rákosníček“. Z vodních řas tedy nemusíte mít žádné obavy.